Mentoring a supervize v psychoterapii jsou dvě rozdílné formy profesní podpory, které se liší svým cílem, zaměřením a vztahem mezi účastníky - i přesto, že se mohou v určitých oblastech prolínat.
Mentoring se zaměřuje se na celkový profesní růst a rozvoj terapeutů. Mentor*ka je zkušenější kolega*kolegyně, která sdílí své znalosti, poskytuje kariérní rady a pomáhá rozvíjet osobní styl.
Supervize má primárně za cíl zajistit bezpečnou a efektivní terapeutickou praxi. Supervizor*ka pomáhá reflektovat práci s klienty, analyzovat terapeutické procesy a zajišťovat etické standardy.

Mentoring bývá méně formální, často založený na dobrovolném vztahu. Mentoring může pomoci s praktickými aspekty kariéry, jako je budování vlastní praxe, networking nebo další vzdělávání. Z hlediska členství v České asociaci pro psychoterapii je však od roku 2024 podstoupení 60h mentoringu povinné.
Supervize je obvykle formální a pravidelná. Supervizor*ka poskytuje strukturovanou zpětnou vazbu na terapeutickou práci a podporuje supervidované v terapeutickém růstu i emočním zvládání praxe. ČAP vyžaduje v rámci podmínek trvání členství alespoň 5 supervizních setkání ročně.
Mentor*ka je zkušenější terapeut*ka, nabízející své zkušenosti méně zkušeným kolegům a kolegyním, často na základě osobního vztahu a důvěry.
Supervizor*ka by měl*a mít specifické supervizní vzdělání. Tato role je více zaměřená na sledování kvality a efektivity terapeutické práce.
Povinnost
Mentoring není obvykle povinný a závisí na iniciativě terapeutstva hledat někoho, kdo může pomoci s rozvojem. Supervize je v mnoha terapeutických směrech povinnou součástí profesní praxe a etického kodexu. Terapeutstvo ji musí absolvovat v rámci výcviku i po něm.
Zaměření na klientstvo vs. terapeutstvo
Mentoring se zaměřuje primárně na profesní roli – kariéru, směřování, rozvoj dovedností a osobní růst.
Supervize klade hlavní důraz na terapeutickou práci s klienty a jejich bezpečí. Terapeutstvo reflektuje své postupy, etické dilemata a případné slepé skvrny.
Obě formy podpory mají své místo v profesním růstu. Mentoring může být inspirativním průvodcem na cestě profesního rozvoje, zatímco supervize je klíčová pro bezpečnou a kvalitní práci s klienty.
Commentaires